Co jest skryto [1/7] (CZ/SK)

Postavy: Falaron,Jenova,Devlon - by Efirende (E)
                 Aigre,Ginko,Mandy - by Nerissien (N)
                Danarion - by Brissinge

Předchozí díl: 

Treba to kut za horuca - teda, vlastne nie (CZ/SK)

E: Falaron strčil hlavu do kováčne. ,,Aigre? Si tu? Prišiel trpaslík čo priviezol tú podivnú rudu."

N: Aigre zvedla spocenou hlavu od výhně. "Hm ? Jo, hned jsem u tebe.. jen tohle dodělám.." ještě párkrát bouchla do kovadliny, pak pískla na Fua, který po chvilce vylétl z poza pece. Odvazala si koženou zástěru, vyšla ven a opláchla is obličej v sudu chladivé vody.

E: Vonku na nádvorí stál územčistý trpaslík, malý aj na jeho rasu. Mal čierne vlasy a veľmi dlhú zapletenú bradu. V rukách žmolil pergamen a nervózne prešľapoval pri pohľade na čierneho draka týčiaceho sa nad ním. Potom zbadal kováčku a zvedavo povytiahol jedno obočie.

N: "Zdravím Tě, mistře trpaslíku" zvedla ruku na pozdrav ," Takže... co ta ruda? Za tenhle šunt jsme nezaplatili." a tázavě povytáhla oboči stejně jako trpaslík.

E: Trpaslík sa hlboko uklonil. ,,Devlon znie moje meno, vzácna pani. Nechápem ako sa to stalo. Dodávam rudu pre Dračiu ríšu už 40 rokov a takéto niečo sa stalo prvý raz. Objednané bolo prvotriedne železo, a to som aj odoslal po osobnej kontrole. Avšak papiere mojich zamestnancov čo to sem viezli nesedia. Takisto mi tuto pán drak potvrdil že im trvalo to dlhšie ako zvyčajne." trpaslík sa potil a stále viac mačkal oný pergamen v jeho rukách. Pred Aigre mimovoľne o krok ustúpil.

N: Kovářka nastavila ruku " Mohu se podívat? Už jste prověřili ty konkrétní zaměstnance ? Děje se něco? Vypadáte nervózně.." ušklíbla se podezřele, což trpaslíka ještě více znervóznilo. Poté, co se trpaslík začal orosovat pod návalem potu, Ai pokračovala " Co mne ale znepokojuje, že ani tady pan Drak nemůže zjistit, co to je za materiál..". S jednou rukou stále nastavenou pro pergamen, složila tu druhou v bok.

E: Trpaslík jej pergamen bez slov podal. Chvíľu hľadel do zeme, potom sa osmelil: ,,Mohol by som kúsok z tej rudy vidieť? A nepreverili, nevrátili sa totiž domov. Zmizli."

N: Ai se zahleděla do pergamenu a začala jej pečlivě studovat " Hm? Oh, jistě. " Strčila pergamen Falaronovi do tlapy, mávla na trpaslíka ať ji následuje a vyšla ke kovárně. Před vchodem seděl na tlusté bychli Nurru a zvědavě koukal po nově příchozím. Ai máchla rukou na dračka " Kde jsi to zase vzal? Honem to schovej než přijde i Falaron!" Nurru ihned chňapl po koženém obalu a začal tahat knihu pod stůl. Kovářka pokynula trpaslíkovi at chvíli počká venku a sama vešla do kovárny, po chvilce vyšla i s podivně vypadající podkovou a kouskem rudy.

E: Trpaslík si rudu aj podkovu zvedavo obzeral vo všetkých strán, otáčal ich, prikúkal bližšie, a celý čas si hundral popod nos: ,,Veľmi zaujímavé." Falaron na neho pozeral, mierne naklonil hlavu.  Potom si od trpaslíka vzal surovú rudu a tiež si ju skúmavo obzeral. Potom ho niečo napadlo, vyrobil malú kúzlo a pustil ho do rudy. Potom na ňu jemne dúchol plameň a podal ju naspäť trpaslíkovi. Tomu sa rozžiarili oči a začal ju skúmať ešte dychtivejšie. ,,Je to to čo si myslím?" spýtal sa drak. Trpaslíci mali odjakživa cit pre kovy a drahé kamene, taký akého ani drak nebol schopný. ,,Ak myslíme na to isté, tak je." prisvedčil.

N: Kovářka tam chvíli stála a koukala po nadšené dvojici "Takže.. o co jde?" a tázavě pohlédla jak na Falarona tak i trpaslíka.

E: ,,Tieňová mágia." povedal drak. ,,Nejak zmenila železo na ... na nejaký iný kov." napriamil sa.

,,Na úplne nový kov." povedal nadšene trpaslík.  ,,Bude to chcieť veľa bádania a objavovania. Také vzrušujúce." trpaslík žiaril ako keby objavil zlato. ,,Kde po to ale tí idioti prišli?"

N: " Aha, aha..není divu, že se cítím poslední dobou tak divně" odmlčela se" Každopádně to nechám pánové na Vás, když teď dovolíte, potřebujeme i tak něco, z čeho se dá ukout zbraň či podkovy..už mám celkem skluz a to ,co jsme vykoupili z okolních vesnic je jen pro stav nouze", podotkla jízlivě a na chvíli se zamyslela. " Prohledávalli jste trasu, po které měli jet ?"

E: ,,Začali sme, ale trvá nám to dlho."

,,Môžem vám poslať na pomoc zopár drakov," povedal Falaron.

,,Výborne. Každopádne, priviezol som ďalšiu várku železa, toľko koľko som zohnal. Zatiaľ ako náhrada za nekvalitný tovar. Voz je na Dolnom nádvorí." trpaslík ich doviedol k vozu ktorý ťahali dva veľké kone. Vedľa nich stál poník na ktorom prišiel. Keď prebrali zásielku a bol na odchode, ešte raz sa zamyslene obzrel na Aigre. ,,Dovidenie vzácna pani. Nech vás Bohovia strážia,“ hlesol a on aj povoz vyšli z brány hradu a mašírovali si to domov do Amal Duru.

N: Ai se vyšvihla na vůz, vzala do ruky kus rudy, chvíli si ji prohližela, pak souhlasně kývla hlavou a pokynula kočimu, ať  odtáhne povoz do skladu za kovárnu. Na rozloučenou si s ním podala ruku  " Šťastnou cestu." Když trpaslík zmizel za branou, kovářka setrvala na místě se zamyšleným výrazem. Otočila se k Falaronovi, který pečlivě zkoumal trpaslíkův pergamen. " Kdy zjistíš, co to je za kov? Či k čemu je určen atd., atd...".

E: ,,Neviem ako dlho to bude trvať. Trpaslík si tiež trochu odniesol a bude na tom pracovať tiež. Ale budem sa snažiť," potom sa drak zatváril zarazene. ,,A tiež ho zaujali tvoje vlasy. Hlavne ich farba. A náhrdelník. Videl som mu to na očiach.“

N: Ai si hrábla do vlasů " Ty mám po tátovi, aspoň tak mi to říkala tetka..něco je na nich špatně? A přivěšek mi vyrobil bratranec, taky to byl kovář. To kvůli němu jsem se stala kovářem i já." pohled v očich naznačoval, že se ocitla myšlenkami v minulosti, vzpoměla si, jak každý den sledovala bratránka u rozpálené výhně, jenž bušil dnem i nocí do kovadliny. Dostala ho k sedmým narozeninám.

E: ,,Smaragdová nie je bežná farba vlasov. V našich končinách. V Norranone je ... exotická, podobne ako blond, ale to je len uhol pohľadu." drak naklonil hlavu nabok. ,,Odkiaľ vlastne pochádzaš? Nikdy som sa ťa nespýtal."

N: Otázka ji chytila poněkud nepřipravenou " Uh..to mi vůbec nic neřiká.." chvíli mlčela a přemýšlela " Myslím, že z nějaké menší vesnice v podhůři Dračích hor, na severu Iridienu. Víc si nepamatuju a spousta sněhu se mi ještě vybavuje...musela bych se zeptat Ginka, ten bude vědět více. Ale až se vrátí, šel hledat další helysarcy."

E: ,,Ty sa nepamätáš? Ako to?"

N: " No... ani ne, nevím.Vybavuje se mi jen něco, hlavně bratranec a teta, malý domek zapadlý v závěji...a velký krb se vykládaná barevnými sklíčky " promnula si kořen nosu. Slunce zapadalo a ona začala být unavená. Opět změnila téma." Vyšli teda ty draky, prohledávání té trasy, kterou šli trpaslíci, bude rychlejší. Klidně vyšli i Nurrua, aspoň se dostane ven a zapojí se do kolektivní práce. A potřebovala bych odvézt jinam zbytek té parudy, jeslti je prolezlá magii, není divu, že je mi poslední dobou tak divně. Aspoň už Mandy nebude mít takovou starost... nejsem si jistá, jestli to tak nazvat.. ale v tomhle by asi nežertoval."

E: ,,Postarám sa o to. Dáme ju do skladu magických predmetov. Nurru je ešte moc malý na to aby išiel sám, ale môže sa priúčať pri inom drakovi. Chceš aby som ti urobil nejaký amulet na ochranu pred mágiou? Alebo elixír?" drak sa na ňu skúmavo pozrel. ,,A nemysli si že som si nevšimol ako meníš tému. Nemôžeš to v sebe dusiť." usmial sa.

N: " Nic nedusím, opravdu si nevzpomínám. " odpověděla mu podrážděně. " Nebude ten amulet náhodou taky magického rázu? Elixíry už vůbec ne, s těmi mám velmi špatné zkušenosti. To bude dobrý, jen ať už je ta hromada šutru pryč. " začala si hrát s přívěškem. Spousta otázek, na které neznala odpovědi, které ji původně nikdy netrápily. " Ano, přesně tak jsem to myslela.. jen ať letí. Jestli půjde i Galenur, ať na něj prosím Tě dohlídne. Víš, jaký je zvědavý". Otočila se směrem ke kašně.

E: ,,V amulete nemusí byť mágia. Stačí ho vyrobiť z niečoho čo mágiu pohlcuje a chráni pred jej vplyvom," povedal Falaron. ,,Áno, pôjde asi aj Galenur. Takúto špecialitu si nenechá ujsť."

N: Když došla ke kašně, sedla si na kraj, sundala boty a vrazila do ledové vody nohy.  "Hmmm..tak teda jo..uvidíme, co všechno snesu.. Ale ať to vypadá aspoň stylově, když to budeš dělat..žádné kuří nožky a mločí oči ve sklínce. " usmála se. " Výborně, výborně.. půjdu to Nurruovi oznámit.. za chvíli." vstala a začala ve vodě chodit sem a tam.

E: Falaron sa uchechtol a vybral sa k sebe zorganizovať tú malú výpravu. Zavolal Galenura, Wordena ešte jedného mladého draka, pri balení malých zásob im rozdal pokyny a mapu, Galenurovi zavesil na krk Nurrua a poslal ich na pátračku. Nuruu bol celý bez seba od radosti, zato Galenur sa mierne mračil, zároveň mu ale miestami mykalo kútikmi.

Na druhý deň sa Falaron vydal hľadať Aigre. Našiel ju sedieť na cimburí pri prednej bráne pozerať do diaľky.

N: " Jsou tu pěkné východy slunce..teda.. když je stihnu.." koukala na odlétající skupinu draků.  " Kdy tak budeš vědět něco více o té rudě ?" zeptala se Falarona, pohled však stále upřený do dálky.

E: Falaron si vedľa nej ľahol a preložil si cez seba predné nohy. ,,Ešte krajšie sú z výšky. Môžem ti zajtra ukázať.  Mno, pustím sa do toho večer, ale rád by som predtým vedel niečo o pôvode .. uvidíme čo chlapci prinesú za správy."

N: " Dobře..já snad dodělám z té nové zasoby zbytek toho podkování. Ale pravdu říct..moc se nechce. " otřepala se pod náhlým pocitem chladu. Seskočila z cimbuří a vydala se k truhlici ve veži, " Snad tu ještě budou ty deky..", otevřela ji a začala se hrabat v obsahu.

E: Falaron za ňou otočil hlavu. ,,Takúto ťa nepoznám. Stalo sa niečo? Zablúdili sme pri hovore niekde kde to bolí?"

N: " Uuuuuh... je mi jen zima? " koukla tázavě na Falarona a vytáhla měkkce vypadající, ale lehce natuchlou deku. Došla zpátky k němu , zabalila se do ní, že ji ven koukali jen oči a opět usedla do cimbuří.

E: Falaron sa na ňu uprene díval. ,,Nemusím čítať myšlienky aby som vedel že ťa niečo trápi." povedal jednoducho.

N: " ŠŠŠ...Ani to nezkoušej", Řekla mu tiše a pokračovala v civění do dálky. " Možná..." dodala. Nevypadalo, že je v náladě teď něco rozebírat.

E: ,,Ak sa o tom nechceš baviť so mnou, čo niekto iný? Napríklad Jen?

N: " Zatím není o čem.." zamručela, " Musím si vyjasnit nejřív pár věcí sama, pak..možná.. se bude dát moct o něčem bavit." Seskočila z cimbuří a vyšla ke schodišti. " Musím jít zatopit ve výhni..a do kotce..půjdu se s nima projít, dokud ještě většina hradu spí." prohlásila a zmizela ve stínu věže.

E: ,,To asi ťažko, všetko už niekde pobehuje ..." Falaron si povzdychol a zaliezol do laboratória.

N: Individium, zabalené do deky prošlo náměstím, potkalo pár živáčků, mávlo jim na pozdrav a dál pokračovalo směrem ke kovárně. Mezi okny se proháněli elementálové, jakmile spatřili chodící kokon, schovali se dovnitř.

E: Po nejakej dobe do kovárne vošla Jenova. ,,Ahoj Ai, počula som že doviezli nové železo. Ako si na tom s tými podkovami?" Aigre na ňu vykukla spod hlasov ako prízrak, Jenova sa mierne zarazila a stiahla. ,,Deje sa niečo?"

N: " Ne. ne.. v pohodě. " ještě chvíli chodila v dece po kovárně. Když tam začalo být tepleji, vybalila se ven, jak krásný motýl. " Dneska bude hotová další várka.. nejspíš odpoledne. Ještě půjdu vyvětrat psinec. Vypadá to, že by mohlo později pršet.. a potřebují trochu pohybu.." složila deku a protáhla se kolem Jen  a vyšla k psinci.

E: ,,Nie si v pohode!" Jenova utekala za Aigre. ,,Vidím to na tebe, na tvojom výraze."

N: "Zjevně..." bez ohlédnutí pokračovala k psinci. Kolemjdoucí se ji klidili z cesty. Vlci ji nadšeně vítali, ale ucítili její neklid. Vypustila je ven, za brankou si posedali a čekali než Ai vymění vodu a naplní jim misky žrádlem. Jakmile to dokončila , vykročila k bráně, smečka ji poslušně nasledovala.

E: Jenova ju dobehla a chytila za rameno. ,,Neutekaj pred tým."

N: Kovářka se ji vytrhla, psi krátce zavrčeli překvapením, opětovala ji krátký pohled a beze slova se pokračovala v cestě k bráně.

E: Jenova sa zastavila, zakrútila hlavou a vbehla za Falaronom do labáku. ,,Kedy príde Ginko?"

Falaron skoro vyskočil: ,,Ako vieš? Netuším, možno tento týždeň. Pýtala si sa Aigre?"

,,Nie, nie je s ňou moc reč dneska."

N: Ai vyšla za bránu, cestou k pastvinám zahlédla stádo srn pasoucí se na čerstvě orosené, ranní trávě, vlci  je zavětřili, ale bez rozkazu se nehnuli z místa. Chvilku je pozorovala, pak pokračovala v cestě. Štěrk ji  klouzal pod nohama, kromě nervozních vlků byl všude klid. Zamířila si to k lesu, k potoku, kde většinou sedávala, když venčila vlky. Tráva teď však byla mokrá a od vody šel chlad.

E: Jenova vyzrela z okna a zahľadela sa do diaľky. Na obzore zazrela pohyb. Prizrela sa bližšie. Rozoznala štíhleho dvojnohého tvora s jazdcom, ako si to rýchlym behom mieria k hradu. ,,Falaron, zrejme budeme mať návštevu, skor než jsme si mysleli“ oznámila mu. Drak tiež vyzrel z okna a mierne zvraštil čelo. Ako-tak popratal laboratórium a vybral sa von. Rezkým krokom si to namieril k prednej bráne, kde práve prichádzala nezvyklá dvojica. Pokynul strážam aby ho pustili. Dvojica vošla do hradu, jazdec vďačne zamával strážam a zložil si okuliare. Potom zbadal za bránou draka ktorý si ho prezeral, potom sa uškrnul, mierne natočil hlavu a zamával mu. Jazdec sa zarazil.

N: "Trochu nezvyklé, že mne vítáš zrovna Ty, starší. Zřejmě se něco děje, není-liž pravda?" , zazubil se nově příchozí. Dvounohý tvor začal na draka výstražně prskat, peří se mu naježilo,  nervózně přeslapoval. jezdec ho poplácal po pleci a donutil ho, aby si čapl, tak aby mohl seskočit ze sedla.

E: ,,Ideš ako na zavolanie.Veru deje. Máme malý problém s našou Aigre." povedal drak stručne a zaklepkal drápmi.

N: " Ale nepovídej? Omezili jste ji přístup do sklípku ? Pan veterinář se konečně vyjádřil? Povídej, povídej a nenapínej mne!" Ginko štouchl do  Megery, ze sedlové brašny vytáhl tornu s vonícím zeleným obsahem, otevřel ji, přičemž mu helysarc začal cpát hlavu okamžitě pod ruky a zabořil sosák hluboko na dno. S úsměvem se koukl na Falarona.

E: ,,Kiežby," povzdychol si drak. ,,Prebudili sa v nej spomienky na minulosť. A depresia z toho že jej nie je úplne jasná."

N: Falaron měl nyní Ginkovu plnou pozornost. To bylo snad poprvé, co viděl jak se Ginkovi v mžiku vytratil úsměv a obličej mu potemněl. " Tohle nerad slyším..co se stalo?"

E: ,,Bol tu trpaslík ohľadom tej divnej rudy, a čudoval sa jej ,viere´ v Dračieho boha ktorý nie je patrónom kováčstva. Tak sa ma to spýtala keď odišiel, a ja som jej povedal to čo viem - že jej smaragdové vlasy sú extrémne vzácne.  A to ju zasiahlo, lebo si na svoju minulosť veľmi nepamätá."

N: Chvíli pozoroval Falarona temnýma rudýma očima, pak si promnul kořen nosu. Vypadalo to, že usilovně přemýšlí. "Tohle už jsem jednou řešil ... máte v knihovně nějaké knihy s mapami? Najdi vše, co můžeš ... promluvím s ní, jen co ustájím Megeru.“ Meg byla zaujata obsahem váčku, takže si draka přestala všímat. Hvízdl na ni a vydal se k návštěvnickým stájím. Po cestě se otočil na Falarona " Kde je?"

E: Falaron ukázal na zadnú bránu. ,,Niekde v lese. Pri potoku ak môžem hádať. Chodí tam často.  Jenova ťa tam vezme. A neboj, v knižnici toho máme požehnane. Väčšinu z toho poznám naspamäť, ale pohľadám tie knihy."

N: Ginko odstrojil Megeru, schoval ji do boxu a čakal na náměstí na Jenovu.  Jelikož měl dlouho chvíli, zastavil se i v kovárně. Mezi okny se zase honili elementálové, ten vzdušný občas zmizel ve výhni, rozdmýchal  plamen a znovu pokračoval v započaté činnosti. Když ho viděli, přivítali se s ním. Ginko se zastavil ve dveřích a pečlivě si prohlížel interiér kovárny. Na záda mu poklepala Jen.

E: Viedla za oťaže Elboraka. ,,Môžeme ísť?" spýtala sa Ginka.

N: " Má paní. " uklonil se a koukl na Elboraka. " Asi si trošku běhnu. Meg už je ustájená. " prohlásil, " Věď mne tedy. ".

E: ,,Je to ďaleko. Môžem ti požičať jedného v mojich žrebcov."

N: " Jeslti s tím nebude mít problém on, směle do toho." Hřebci však problém měli a před Ginkem ucukávali.

E: ,,Zrejme sa im nepáčiš. Možno niektorý mount od Ai?"

N: " Mehreeeee?!" otočil se ke stájím. Ozvalo se jen zařehtání.  Pomalým krokem došel ke stájovým dveřím, přičemž  zaslechl dupot a hlasité funění. Na balících slámy se válel Erumeran, Aigřin warg. Když spatřil Ginka, bez váhaní v plné rychlosti vystartoval. Elborak poskočil překvapením.

B: Na nádvoří vstoupila oslnivá bytost medika, rozhlédl se po zdech a věžích hradu, protáhl se a se širokým úsměvem si od plic zahulákal poněkud skřehotavým hlasem: "DOBRÉ RÁNO HRADEEEEE." znělo to dost jako kohout. Na to se z okna pokoje nad kuchyní hned vedle medika vynořila rozcuchaná rudá hlava s nepříčetným výrazem.

"Zavři zobák ty pačí mozku." zamručel na něj dost nahlas a hodil po něm polštář. "Civilizovaní lidi touhle dobou spěj!"

N: " Dobré ráno i Tobě můj rudovlasý přiteli!!" vyhnul se elegantně letícímu polštáři Mandy. Polštář pokračoval dál v letu směrem k na zemi ležícímu Ginkovi, oslintanému od warga.

B: "Jdi se bodnout fogle. Ráno započnutý tvejma skřekama je sakra špatný ráno!" odpověděl Dan a promnul si zalepené oči. Pak spatřil ten sněm na nádvoří. "Co sem zaspal?" Zavolal na ně.

E: ,,Docela rušnú Aigrinu zlú náladu." odpovedala mu Jenova. ,,Doslova zatiahnutú mračnami."

B: "A to tu kvůli tomu musí tahle slepice řvát na plné pecky? Mělo by se mu to zakázat." zamručel Dan.

N: Ginko se pracně zvedl z pod rozštastněného warga a zamířil ke kašně, aby se opláchl. Mandy se Danovi ukázkově uklonil a pronesl s úšklebkem " Pro Tebe každé ráno". Když se Gin vrátil ke stále čekající Jen, obličej měl stále zamračený. " Nejsem si úplně jistý, jestli to musí vědět všichni.."

E: ,,Aj tak by sa to dozvedeli. Poďme."

N: Ginko naskočil na warga a  pomalu si to  s Jen směřovali k bráně. " Hej, co se děje?" Kam jdete?" vykřikl Mandy hlasitěji než zamýšlel. Otočil se na Dana v okně "Co je ten týpek zač?!"

B: "Co já vím, ale ty máš zákaz tu ráno řvát." odpověděl rudovlasý kuchař a zmizel v okně.

N: " CO není psáno, to není dáno!" stihl mu ještě odpovědět Mandy. Udělal pár kroků k polštáři vyválenému v prachu, zvedl ho , došel pod kuchařovo okno a pokusil se mu polštář hodit nazpět.Když se mu to nedařilo, nechal ho nakonec  ležet na schodech u kuchyně.

E: Jenova s Ginkom sa medzitým blížili k potoku. ,,Už to nie je ďaleko. Počujem vlkov."

N: Jízda pokračovala jinak mlčky. Dva vlci vyběhli z poza křoví dvojici naproti.

E: ,,Zaveďte nás k Aigre." povedala im Jenova. Vlci zavrteli chvostmi a dali sa do behu smerom k potoku.

N: Mezitím, Mandy si sedl na kraj kašny a začal se v ní čvachtat. A nahlas si pozpěvovat.

E: Tentoraz vynoril hlavu z okna Falaron. ,,Prestaň škriekať! Keby si to aspoň vedel. Tu sa pracuje! " drak mu naoko rozzúrene hrozil päsťou.

N: Mandy se načepýřil, "Pche..." slezl z okraje a vyšel zpět k ordinaci.

Krokem se vydali za vlky. Když spatřili AI , stála uprostřed potoka, po lýtka v ledové vodě a bez hnutí do ní civěla. Zbylí dva vlci zpozorněli a vydali se směrem k příchozím, které ihned očichali.

E: Jenova s Elborakom zastali, pokynula Ginkovi aby išiel za ňou sám. Ostala stáť pár metrov od Aigre.

N: Ginko seskočil z warga, Ai si ho stále nevšímala a prázdným pohledem sledovala čeřící se vodu. Bez váhání vstoupil do potoka za ní, udělal pár kroků a zastavil se jen na délku dlaně. Jen viděla, jak se mu hýbou rty, ale přes zurčení vody vůbec nic neslyšela. I přes to, že na ní Ginko mluvil, stále jen civěla na hladinu.

Kovářka po chvíli zvedla hlavu a koukla na Ginka. Usmíval se. Chytl ji za ruku a vyvedl z vody ven. Beze slova ji posadil na warga,.sedl si za ní, opětoval krátký pohled Jen a pobídl warga zpět k hradu.

E: Jenova otočila Elboraka a pomaly klusali za nimi.